Zajímavosti
Zpočátku se Star Wars Jedi Knight II tváří jako naprosto běžná akční hra, kterých je dvanáct do tuctu. Prostředí Hvězdných válek pochopitelně všemu dodává na atraktivitě, ale jinak se nejedná o nic zvláštního. Ve svém arzenále máte jen střelné zbraně a tu a tam nějakou výbušninu, jinak nic. Žádný světelný meč, žádné triky se Silou. Vždyť jste se jí přeci vzdali, ne? Občas dojde na kooperaci s jinou postavou, občas stisknete nějaký spínač, sem tam zabijete tlupu nepřátel... Ty správné grády hra dostává až zhruba po první třetině, kdy Jan (alespoň zdánlivě) umírá a vy, plni vzteku a touhy po pomstě, vyhledáte opět Údolí Jedi a navzdory varování načerpáte Sílu. Pak už jen zbývá dojít si ke Skywalkerovi pro svůj světelný meč, naučit se několik základních kousků a už se můžete vydat hledat padoucha Dessanta, který vás připravil o Jan a notnou dávku sebeúcty. Vaše nutkání nacpat mu všechen jeho výsměch pěkně zpátky do chřtánu je nepřekonatelné, nemyslíte na následky...
Získání světelného meče a Síly není jen zásadním obratem v životě Kylea Katarna, ale má dopad i na herní systém Star Wars Jedi Knight II. Dosud jste se mohli spoléhat jen na své zbraně, ale počínaje tímto okamžikem jsou vaše možnosti mnohem širší. Světelný meč slouží nejen k útoku nablízko, ale též k obraně (odráží nebo pohlcuje většinu střel). Nechybí ani možnost s ním házet a tím pádem si to vyřídit i s těmi protivníky, kteří se nacházejí dál od vás. A co ona proslavená hvězdnoválková Síla? Nejen schopnost obřího výskoku, ale i všechny ostatní triky najdou široké uplatnění - počínaje sražením nepřítele na zem či jeho rdousením, přes vyražení zbraně z ruky a zmatením, až po zrychlení pohybu a léčení vlastních zranění. Bohužel si nelze nevšimnout faktu, že pro tyto své "nadpřirozené schopnosti" nenajdete až tak široké využití, jako pro magii ve stařičkém Cybermagovi nebo v novějším hororu Clive Barker's Undying. Oproti těmto dvěma titulům však Sílu využijete zhusta i mimo boj, neboť na jejím správném a dobře načasovaném použití je zde založeno mnoho puzzlů.
Tím se dostáváme k jednomu ze základních rysů hry, o němž zde dosud nepadlo ani slovo. Star Wars Jedi Knight II není jen o střílení, bez mírného potrápení šedé kůry mozkové se nedostanete z místa. Záludnosti sice nedosahují takové míry, aby se ze hry stala akční adventura, ale i tak budete (doufejme, že příjemně) překvapeni. Lokace jsou rozsáhlé, členité a komplexní a dostat se na požadované místo není vždy zcela jednoduché, byť je cesta přísně lineární. Nikdy ale nevíte, která plošinka, cestička, okno nebo mříž v sobě skrývá klíč k dalšímu postupu. Stačí tak jen jedno malé přehlédnutí a vy zatuhnete v pobíhání po mapě a hledání "toho zatracenýho přepínače, s jehož pomocí se dostanu dál". Upozorňuji - to není výčitka, ale spíš pochvala. Všechny puzzly jsou totiž ve své podstatě logicky odůvodnitelné, jen musíte zapojit ty správné buňky.
Příběh okořeňuje množství animovaných sekvencí, které lze rozdělit do dvou skupin. Ta první zahrnuje krátké filmečky v průběhu misí, které jsou tvořeny přímo v enginu hry. Valnou většinou se jedná o "komorní dramata", tedy o různé rozhovory a podobně. Do druhé skupiny pak spadají impozantnější scény, které najdete občas na začátku či na konci kapitoly. Jedná se o tradiční videa, která jsou bohužel v nižším rozlišení. Kvalita zobrazení tím trošku trpí, na druhou stranu je ale tato nevýhoda kompenzována majestátností samotné scény (přelet nad planetou, přistání vesmírné lodi apod.).
Pokud patříte mezi znalce herního světa, jistě vás nepřekvapí, že vývojáři z Raven Software vybudovali svou nejnovější hru na enginu od id Software. Konkrétně se jedná o engine z datadisku Team Arena k multiplayerové akci Quake III: Arena. Nemohu se však zbavit pocitu, že vizuální prožitek ze Star Wars Jedi Knight II je o něco horší než u těchto dvou titulů - až na jednu (a poměrně zásadní) výjimku. Tou je zobrazení rozsáhlých exteriérů, které zde představují velice příjemné překvapení. Ale ať tak či onak, engine Q3A je osvědčenou kvalitou, která se na poli 3D akcí stala dokonce jakýmsi standardem, a tak nenarazíte na nic, co by vás vysloveně zklamalo.
Engine je ale pochopitelně mírně upraven, neboť vývojáři měli jeden speciální požadavek - schopnost zobrazení z pohledu třetí osoby. Zpočátku se vám to může zdát být zbytečné, neboť u stříleček si lze těžko představit něco lepšího než pohled z vlastních očí. Jakmile však získáte světelný meč, pochopíte, v čem je ona výhoda. V boji s touto tradiční jediovskou zbraní musíte mít přehled o dění kolem sebe, přesnost míření ustupuje do pozadí. Jakmile tedy vytáhnete meč, automaticky se kamera přenese za vaše záda, třímáte-li v rukou cokoliv jiného, pohled se vrátí zpět do tradiční first-person perspektivy. Pokud vám však takovéto uspořádání nevyhovuje, můžete si kdykoliv pohled upravit.
Zvuková kulisa, stejně jako animace postav (zvláště umírajících
nepřátel) vám jasně naznačí, že předlohou pro tuto počítačovou hru je
filmová série. Majestátní orchestrální skladby, svištění laserů,
kaskadérské kousky při soubojích se světelnými meči, přemety zasažených
protivníků - to vše spojuje jinak naprosto odlišné druhy zpracování
Hvězdných válek. Asi není nutno zdůrazňovat, že i takovéto drobnosti
dodávají titulu na výtečné atmosféře.